Království nebeské

Jeden stařík sedával každý den ve svém houpacím křesle. Připoutaný na toto jediné místo, si přísahal, že se odtud nepohne, dokud neuvidí Boha. Jednou viděl malé děvčátko naproti přes ulici. Její míček se zakutálel do zahrady starého pána. Přiběhla si pro míček, podívala se na muže a řekla: "Vidím Vás každý den, jak se houpete na křesle a díváte se do neznáma. Na co se stále díváte?"

"Ach, mé drahé dítě, jsi ještě příliš malá na to, abys to pochopila. "Odpověděl muž.

"Možná," souhlasila holčička, "ale moje máma mi vždycky říká, že když mi něco vrtá v hlavě, mám to někomu říct, že mi někdo poradí."

"Milé dítě, nejsem si jistý, zda mi dokážeš pomoct. " - zamrmlal starý muž.

Možná, že to neumím, ale třeba Vám pomůže už to, že Vás vyslechnu.

"Dobře, řeknu ti to, hledám Boha."

"Se vší úctou pane, houpete se dopředu a dozadu na svém křesně a hledáte Boha?" - zeptala se nejistě.

"Ano, proč ne? "Před smrtí potřebuji uvěřit, že Bůh opravdu existuje. Chci, aby mi poslal nějaké znamení. " - odpověděl klidně muž."

Znamení? - zopakovala holčička a pokračovala: "Bůh Vám však dává znamení pokaždé, když se nadechnete, když cítíte vůni květin, když posloucháš zpěv ptáků, když se narodí dítě, Bůh Vám dává znamení, když se smějete i pláčete, když cítíte, jak Vám z očí padají slzy. Je to znamená ve vašem srdci, abyste milovali a objímali. Bůh Vám posílá svá znamení ve větru a po duze a ve všech ročních obdobích. Všechna znamení jsou tady a vy jim stále nevěříte? Bůh je ve Vás i ve mně. Není třeba ho hledat, protože je tu s námi po celou dobu. Máma mi říká, že pokud hledám něco velkého a neskutečného, určitě jsem zapomněla otevřít oči, protože uvidět Boha je uvidět jednoduché věci.

"Děvčátko přišlo k muži a položilo své dětské ručičky na jeho srdce a tiše mu pošeptala: "Pane, Bůh je tady a ne tam" - a ukázala prstem na nebe: "Hledejte Ho ve svém srdci, zrcadle své duše.