Rozhovor se Sergejem N. Lazarevem v pořadu Die Meinung

Dnes je u nás hostem autor série knih "Člověk budoucnosti" a "Diagnostika karmy". Pane Lazareve, pojďme začít tím nejjednodušším - co je to karma?

V klasickém slova smyslu se karmou rozumí osud. Tím jsou obvykle myšleny události našeho života. Avšak karma je osud, který přesahuje hranice jediného života. Tímto způsobem nejsou karmou spojeny jen události současného života, ale i všech předchozích. To znamená, že mezi naším charakterem a tím, co se nám děje v životě, existuje vztah příčiny a následku. Lidský charakter, světonázor a činy tedy jen tak nemizí. V Indii je znám pojem "kronika Akáša" - všechny události, která se na světě odehrají, se zaznamenávají na jemnohmotných úrovních a zapříčiňují další události. Takto vyvolává chybné chování problémy a správné je odměňováno.

Znamená to tedy, že při diagnostice karmy je známo, jak by měl člověk správně jednat?

Chceme-li se účastnit silničního provozu, měli bychom znát pravidla. Když pojedu jednosměrkou opačným směrem, mohu čekat problémy nejen s policií. Může se stát, že mě postihnou i velmi konkrétní fyzické problémy. Když ale znám pravidla, pohybuji se a orientuji na silnici bezpečně. Náš život je také taková silnice. I náš osud je silnice. A když znám pravidla, která na silnici platí, pak se cítím dobře.

Tím myslíte, že když neznáme svoji "diagnostiku karmy", děláme znovu a znovu chyby?

Jako nováčci na silnici.

Je mnoho stoupenců tohoto učení, lze-li tak diagnostiku karmy označovat...?

To mě zajímá jen málo. Možná je jich mnoho, mluví se o milionech. Já se zabývám tím, abych porozuměl světu. Moje metoda, moje výzkumy, moje schopnost vidět jemnohmotné úrovně, to všechno mi k tomu otevřelo možnosti. Opakuji: svůj úkol vidím v tom, abych pochopil svět. Pokouším se vypracovat systém podobný zmíněným pravidlům silničního provozu, díky němuž se bude v tomto světě možné orientovat. Jen málo mě zajímá, kolik lidí můj systém přijme a bude se jím řídit.

Pojďme si tedy promluvit o tom, jak by se měl člověk v tomto světě orientovat. Podle čeho se má řídit jeho chování?

Ukazuje se, že ty nejjemnější nuance naší duše působí v důsledku našeho chování na náš osud. Vyjádřeno jednodušeji, emoce, které nikdo nevidí, ale které jsou v daném okamžiku přítomné v naší duši, se mohou za pět, deset let proměnit ve štěstí, v nemoc nebo v nějaký problém. To znamená, že mezi nejjemnějšími emocemi v mém nitru, hnutími mé duše, mým pozdějším chováním a mým osudem existuje spojitost. Tradiční západní medicína nezná pojem "duše". Zná jen tělo a psýchu. Uznává existenci konkrétního vztahu těla a psýchy založeného na příčinách a působení. Samozřejmě není toto vnímání tak zřetelné jako v Indii. Něco mezi západní a indickou filozofií jsou světová náboženství. Například v judaismu jsou obsaženy dost konkrétní vztahy příčin a působení: "...budeme-li dodržovat modlitby, bude včas pršet," říká se. To znamená, že i ty nejzákladnější přírodní jevy jsou spojené s emočním stavem člověka. "Sklidíš to, cos zasel," tak to stojí v Novém zákoně. Tvé chování se nakonec odrazí na tvém osudu a zdraví.

Proto je pro vás karma objektivní danost. Promluvme si nyní o té "diagnostice". Jaké metody používáte k diagnostikování?

Začalo to diagnostikou těla, pak přišla diagnostika energetických struktur obklopujících tělo, neboť se ukázalo, že energetické pole a tělo jsou ve vzájemném vztahu. Nakonec jsem začal být schopen vidět struktury, které vznikají nikoli během nemoci, ale ještě před ní. Náhle se všechno otočilo - dříve jsem viděl, jak se utváří energetické pole, když tělo onemocní. Pak jsem si však všiml, jak se pole deformuje a tělo onemocní až rok poté. Ukázalo se, že při nemoci je primární dění na jemnohmotné úrovni, které se až později projeví na úrovni fyzické. To znamená, že nejprve se zformuje energetické pole a až poté onemocní tělo. Když jsem se tímto polem začal detailně zabývat, pochopil jsem, že struktury pole a to, co nazýváme "emocemi" a "duší", je vzájemně spojeno. Duše je struktura energetického pole. Když se tedy objeví problémy s duší, tělo onemocní. To jsem mohl pozorovat na tisících pacientů. Uzdravení pacientů mi slouží toliko jako potvrzení výsledků mých zkoumání, neboť když se uzdraví tisíce lidí poté, co jim sdělím příčiny jejich nemocí, pak musí být můj pohled na věc správný. Je jasné, že to, co označujeme jako "duši", "bioenergetické pole" a "emoce", je úzce spojeno s událostmi v našem životě. Poté, co jsem vícekrát pozoroval, jak se nějakému člověku deformují struktury pole, on pak onemocní a jeho osud je v troskách, jsem pochopil, že všechno tvoří jeden celek. Na jemnohmotné úrovni se všechny události shlukují do jediného bodu, a proto tam vypadají emoce, nemoc a osud stejně. Člověk může onemocnět na těle, na duši nebo na osudu.

"Onemocnět na osudu..." To je zajímavé.

Ano.

Kdybychom vytvořili grafické ztvárnění, kde by se nacházelo energetické pole? Když se podíváme na lidské tělo, je pole nad ním, nebo kopíruje obrysy těla?

Podle četné literatury k tématu má energetické pole různé vrstvy. Existuje emocionální, astrální tělo atd...

Vezměme to zjednodušeně. Vidím jen vás. Kolem vás nevidím žádnou záři ani nic jiného.

Podívejte se pořádně! (smích)

Co vidíte vy, když se podíváte na mě?

Nevidím nic.

Takže také nic nevidíte?

Kdybych viděl všechno, byla by to obrovská zátěž. Z tohoto důvodu používám jednu velmi konkrétní metodu... Vadim Poljakov, který mi přiblížil svět diagnostiky, mě naučil metodu ideomotorického psaní. Jedná se o kreslení energetických polí. Takto vidím pole až tehdy, když si je přeji nakreslit. Krom toho jsem profesionální malíř. Tato metoda je velmi praktická, protože mohu vědomě "zapínat" proces diagnostiky, když chci. Mohu ho také "vypnout" a být zcela normálním člověkem. To je pro mě velmi důležité.

Vraťme se k tomu kreslení. Jste přece malíř, takže - jako bychom mluvili o učebnici anatomie - nejdřív přijde tělo a co pak?

Musíte pochopit, že elektron je zároveň vlna i částice. Čemu je podobný elektron ve formě vlny? Ničemu. Má nicméně určité parametry. Zda je stočen do zámotku, nebo zda je natažen do dálky, nikoho nezajímá. Mimoto je všem jasné toto: jestliže se jedná o vlnu, disponuje jak zhuštěním, tak jemnohmotnou oblastí, která se rozkládá po celém vesmíru, neboť vlna nemá hranice. Totéž platí pro člověka. Když jsem se pokoušel měřit lidské energetické pole, vyšlo najevo, že vyplňuje celé univerzum. Pak jsem pochopil, že na jemné úrovni všichni tvoříme jeden celek, jako kapky v oceánu. Určité zhuštění se nachází kolem aktuálního fyzického těla. Tato energetická struktura je hlavním nosičem informací. To, čemu říkáme genetický materiál, jen předává informace obsažené v hlavním nosiči. Nejdůležitějšími informacemi jsou světonázor, charakter a úhrn činů a emocí z předešlého života. Jedná se o informace nejvyšší úrovně a ty jsou uloženy v energetickém poli.

Jak rozpoznáváte nemoci?

Pozoruji zámotek pole a náhle se v něm objeví deformace. Například se objeví v blízkosti nohy a nakonec zamíří do určitého bodu na ní. Zeptám se pacienta, co tam má, on si vytáhne nohavici kalhot a ukáže mi vřed. I tam, kde jsou zřetelné deformace energetického pole, má ten člověk nějaké problémy. Když jsou deformace obzvlášť výrazné, jde o takové nemoci, jako je epilepsie, rakovina a podobné těžké případy. Pokud se pole kolem člověka kroutí, znamená to, že s ním brzy bude konec. Díky tomu, že jsem rok za rokem zkoumal charakteristické poznávací znaky těchto deformací ve spojitosti s existujícími nemocemi pacientů, jsem odhalil určitý systém. Časem se mi začalo dařit rozeznávat nemoc na základě deformace energetického pole. Později jsem začal rozumět příčinám deformací. Může se jednat o pocity nenávisti nebo o nevoli vůči životu. Krom toho jsem pozoroval, že deformace přecházejí z rodičů na děti. To znamená, že se tyto informace dědí. Existují už vědecké výzkumy, které se tomuto předmětu věnují. Američtí vědci zkoumali tři tisíce případů a zjistili, že kojenci, jejichž rodiče se během těhotenství často hádali, častěji trpí kolikami. To znamená, že emoce rodičů pociťované před těhotenstvím a během něj mají mohutný vliv na tělesný stav jejich dětí. Když se tudíž rodiče zamyslí nad vzájemným vztahem, vydají se vnitřně zpět v čase, vzájemně si odpustí a přijmou ty situace, mohou své děti vyléčit. To reálně dokládají stovky a tisíce případů. Dává mi to právo tvrdit, že existuje něco jako "rodičovská karma". V Indii tento pojem není znám, avšak je známa osobní karma. Já ale tvrdím, že rodičovská karma je a že to dokazuje léčení dětí na základě mé diagnostiky. Ve Starém zákoně se nachází několik pasáží, v nichž je napsáno, že Bůh trestá do třetí či čtvrté generace. Když člověk nedbá přikázání a porušuje Boží zákony, zatěžuje tím i své potomstvo.

O jakém energetickém poli to teď mluvíte? Myslíte si, že existuje "energetické pole osudu"?

Jedná se o deformaci struktury karmy. Ta je spojena primárně s duší. Když se objeví taková deformace, může úder mířit zčásti na osud, zčásti na tělo a zčásti na psýchu. "Onemocnět" nemusí výlučně jen osud. Vše je vzájemně spojeno, vše se vzájemně prolíná. Když jste nemocní, jdete k lékaři a ten vás vyléčí. Jelikož jste se však vnitřně nezměnili, tak energie, která se projevila v podobě vaší nemoci, nikam nezmizela. Proto se vám začne rozpadat osud. Jdete k věštkyni, která vám ho znovu napraví. Pak vás postihnou psychické problémy, s nimiž vám pomůže psychiatr. Pak vám onemocní dítě. Nemoc je projevem negativní energie a ta se přelévá z místa na místo. Když jsem viděl, jak ji lékaři a léčitelé přesunují sem a tam, pochopil jsem, že se člověk nemůže vyléčit, dokud se nezmění.

Jak by se měl člověk změnit, aby se vyléčil?

Změna je nemožná, nedostává-li se nejvyšších jemných energií. Jde o energii prapříčiny, kterou v sobě neseme. Na vědecké cestě jsem narazil na pojem "láska k Bohu". Pochopil jsem, že bez ní není možná transformace člověka ani léčení jeho těla, osudu a duše. Jako vědec jsem byl náhle donucen hovořit o lásce k Bohu. Později se ukázalo, že mé výzkumy potvrzují pravdivost toho, co je už dávno napsáno ve svatých knihách. Myslel jsem si, že jsem to objevil, a přitom je to vše už dávno známé. Před tisíci let to říkala indická filozofie, pak Starý zákon a nakonec Nový zákon. Těší mě však, že jsem se díky vlastním zkušenostem mohl přesvědčit o pravdivosti Písma svatého.

Vy se tedy domníváte, že chybění této vyšší lásky, této jemné energie je příčinou veškerých onemocnění?

Ano.

Lze tedy říci, že jste objevil prapůvodní příčinu všeho?

Jsem člověk, který pracuje s informacemi. Celý život jsem se pokoušel vyhodnocovat informace, abych odkryl příčiny. Během práce trvající desítky let jsem se krok po kroku přiblížil odpovědi na otázku, odkud pochází nemoc. A došel jsem k tomu nejdůležitějšímu: v univerzu je jeden jediný hřích - a to ztráta spojení se Stvořitelem, neboť od něj pochází vyšší energie. Rezignace na lásku k Bohu vede k poklesu energie a to, kdy a na co člověk v důsledku toho onemocní, je druhotná otázka. Proč se člověk vzdává lásky k Bohu? To je velmi prosté. Je to jako u stromů. Když se koruna příliš rozkošatí, může dojít k tomu, že kořeny už strom neudrží. V takovém případě je nutné korunu prořezat, jinak by strom uschl a člověk by ho musel pokácet. Láska k Bohu jsou ty kořeny. My je nevidíme. Všechno ostatní - byznys, peníze, přání, sexualita a tak dál - je nadstavba. Když tuto nadstavbu pevně drží láska, je všechno v pořádku. Když si z ní ale uděláme cíl a začneme ji uctívat, začnou se rozpadat základní struktury. Proto zní první přikázání "v (jednoho) Boha věřiti budeš". První energie má být namířena k Bohu. Bůh je největší štěstí a má nejvyšší hodnotu. Když člověk začne uctívat chtíč, sex, postavení či peníze, vydává se napospas záhubě.

Často citujete ze Starého zákona. Jste ortodoxní křesťan?

Byl jsem pokřtěn jako ortodoxní. Co se však týče výzkumu, informuji o tom, co vidím. Výsledky mého výzkumu se ve značné míře shodují se světovými náboženstvími, především s islámem, neboť ten zná i pojem reinkarnace. Zároveň se v ortodoxní a katolické víře nacházejí jednotlivé aspekty, s nimiž mé poznatky nejsou v souladu, zejména proto, že hovořím o karmě. V mých poznatcích však nejsou vůbec žádné rozpory s tím, co říkal Kristus.

Jak posuzujete rozčilení, které se rozpoutalo kolem té karikatury Mohameda? (jedná se nejspíš o tuto záležitost, pozn. překl.)

Muslimové demonstrují svoji moc. Je zjevné, že křesťanství prochází krizí. Z případů, které se objevují v katolické církvi, lze usuzovat, že v ní už není žádná opravdová víra v Boha, zůstala jen forma. Církev má stále méně příznivců, mezi faráři jsou homosexuálové, uctívají se peníze. Společnost porušuje příkazy Starého a Nového zákona a církev to akceptuje. Náboženství se přestalo starat o duši, o to víc se však věnuje politice a penězům. To je krize, kterou bychom měli brát vážně. Stanovisko islámu je důslednější. Hříchy Sodomy a Gomory jsou souzeny přísněji. Proto je z energetického hlediska islám mnohem silnější. To dokazuje i tím, že jde do konfrontací. Konkrétním příkladem je případ s Mohamedovou karikaturou.

Dojde podle vašeho názoru k náboženské válce, která zasáhne celou civilizaci?

V září 2001 jsem měl přednášku v Murmansku. Mimo jiné jsem tam řekl, že nejzávažnější konflikt není ten národní, hospodářský ani politický, ale náboženský. Zde je smíření nejtěžší. Dalšího dne přišlo 11. září. Náboženské konflikty se budou ještě vyostřovat. Proč? Protože momentálně probíhá přerozdělování sfér vlivu. Celý svět se připravuje na třetí světovou válku. Právě probíhá konsolidační fáze. Co lidi spojuje nejsilněji? Náboženství. Když svět stojí na pokraji zkázy, spojují se lidé do klanů. V naší zemi je do klanů rozděleno všechno: vše hospodářské, politické, kulturní, náboženské. Toto roztříštění ovšem nakonec povede ke katastrofě. Z tohoto důvodu jsme nuceni, ať chceme, nebo ne, najít něco, co všechna náboženství spojuje. Co to může být? Morálka. Všechna světová náboženství se opírají o těch samých deset přikázání. Judaismus, islám, křesťanství. V tom, co tvrdí příslušní proroci, v pojmu lásky k Bohu a vyšší morálky, nejsou žádné rozpory. Když se budou všechna náboženství orientovat místo na dogmata a formu na to podstatné - na lásku, odpuštění, jednotu lidí - pak budeme mít šanci najít něco společného. Momentálně to tak nevypadá.

Už máme jen necelou minutu vysílacího času. Omlouvám se, že na závěr kladu takový globální dotaz... má Země karmu? A dá se ta karma rovněž diagnostikovat?

Ano, Země má karmu. Každý předmět v univerzu má karmu. Karma jsou události, které se odehrají během života objektu a jsou vzájemně spojeny. Protože je univerzum jednota, musí být všechno, co se děje, rovněž jednota. Země má karmu, lidstvo má karmu. To znamená, že jak Země, tak lidstvo mají určitou budoucnost. Máme-li tuto budoucnost vidět, musíme pohlédnout na přítomnost.

Při zpětném pohledu na to, co zde padlo k tématu náboženského konfliktu - jak šťastná se vám zdá budoucí karma Země?

Víte, on se tu odehrává normální proces přechodu do nového stavu. Je to bolestný, lopotný proces - jako porod. Netvrdil bych, že brzy dojde ke konci světa, že všichni poumíráme a tak dál... Je to velmi těžký, útrpný proces, ale vpředu je světlo a toto světlo si neseme v sobě. Avšak musíme je nejen vidět, ale i rozvíjet.

Děkuji, že jste naše vysílání uzavřel tak optimistickým výrokem a že jste byl dnes naším hostem.

Děkuji.