RODINA - TO JE ŽENA

Co je to rodina? Rodina je domov, rodinný krb, jsou to děti, je to žena, manželka a je to přítel rodiny - muž, manžel. Žena vytváří rodinu, atmosféru rodiny a muž jí pomáhá.

Často se mě ptají, do jaké míry je harmonie rodiny závislá na ženě. Tato otázka mi připadá absurdní. RODINA - JE VE SVÉ PODSTATĚ ŽENA. Muž od nepaměti lovil a obstarával pro rodinu jídlo, staral se o rodinu, ženu a děti.

Do jaké míry žena vytvoří atmosféru tepla, útulnosti a jistoty a starostlivosti, do takové míry je rodina harmonická. Pokud však žena vymezuje hranice svého vlastního území, hmotného i duchovního, a hájí ho na vnější rovni tím, že vyvolává tvrdé konflikty se svým manželem, potom se rodina rozpadá.

Ženská energetika je silnější než mužská, pokud je žena předurčená rodit děti, i proto jí je dáno od začátku energie vrchovatě. Muž myslí strategicky, což vede k obrovské spotřebě nervové energie, proto se může stát, že nemá dostatek energie pro stálou domácí péči o rodinu. A žena potom tím spíš musí zaměřit svoje úsilí na udržení rodiny a péči o děti...

...Lao-c napsal: "Když se narodíme, jsme měkcí a pružní. Když umíráme, jsme pevní a tvrdí...."
Kdo je měkký a pružný? Žena. Kdo je pevný a tvrdý? Muž. Kdo má větší tendenci se rozvíjet? Kdo má vyšší schopnost přizpůsobovat se novým podmínkám? Žena. Muž musí strategicky přemýšlet, ale žena se dokáže měnit, vnímat nové a přizpůsobovat se. Právě na bedrách ženy spočívala jak péče o zachování rodiny, tak i rozvoj rodiny. Ale když se žena snaží být jako muž a jedná jako muž, potom se rodina rozpadá.

Rodina je spojením dvou lidí, aby si navzájem pomohli najít Lásku a zplodili děti...

Několik slov o sexualitě ve vztahu

Píšete: "Výhrady manželky vůči mně jsou: Příliš často chci sex".

Tady nejde o to, že často chcete. Jestliže praktikujete sex správně, bude to užitečné jak pro muže, tak pro ženu. Koneckonců, sex je radost. Každý usiluje o štěstí a duševní radost.

Pokud však před sexem není ani žádné dvoření ani komplimenty, jestli se duše manželů neprobudila, a dochází k čistě fyziologickému sexu, pak je škodlivý. A čím častěji dochází k takovému sexu, tím je to škodlivější.
Vaše žena si může myslet, že jednou za měsíc - je to často, protože prostě se jí nelíbí takový sex. Proč ženy často používají výmluvu: "Bolí mi hlava"? Protože se muž často snaží uspokojit svou čistě fyziologickou potřebu, bez ohledu na ženskou přirozenost. Mnoho mužů příliš spěchají, přesvědčené, že žena zažívá stejné pocity. Ale žena má jinou fyziologii. Muž by měl chápat, že jeho partnerka má jiný rytmus: jestliže muž je sprinter, pak žena je stayer.
Faktem je, že fyziologicky žena má otěhotnět a porodit. Muž má jinou funkci - oplodnění: přiběhl, oplodnil a běžel lovit dál. Proto pro muže může být proces dvoření a samotného sexu krátký. Ale čistě zvířecí sex je škodlivý jak pro ženy, tak pro muže. Duše musí být do toho zapojena u obou.
Proč je žena fyziologicky tak uspořádána? Žena by měla mít jednoho muže, jednoho samce - tak je to zamýšleno přírodou. Bude-li mít žena mnoho mužů, pak bude muset vychovávat své potomky sama. Pokud žena má jednoho muže, mohou vytvořit rodinu, ve které budou jejich děti růst a vychovávat se. Aby byl u ženy jeden muž, jeden samec, který se stane manželem a otcem a postará se o ženu a děti, proces formování pocitů u ženy by měl trvat dlouho.
V rodinném životě je potřeba vzájemně obětovat - to se týká také sexuálního života manželů. Je třeba si vycházet vstříc a ustupovat jeden druhému. Muž by měl chápat, že žena potřebuje přípravu na sex. Je to i večeře při svíčkách a dvoření se od rána, jestli hodláte večer mít sex, i komplimenty, i dárky, i květiny i básně. To vše je obvyklá pomoc ženě, aby získala potěšení ze sexu.
Pokud se sexuální energie nezvedá nahoru, netransformuje se do vznešených citů, pak se začne hromadit - dokonce i po sexu. Vzniká přebytek této energie, což může vést ke snížení potence, problémům s gynekologií, zánětlivým procesům atd. Aby se sexuální energie správně transformovala, během sexuálního styku by se měla radovat duše.

Jaká by měla být žena?

Žena, která usiluje o harmonii v rodině, by měla kultivovat určité rysy charakteru. Manželka by měla být energická, plná života a nepřipoutávající se uvnitř. Potřebuje schopnost chápat a vnímat druhého, pečovat, obětovávat, vychovávat. Obraz dobré manželky je především duševní teplo. Duše pro ženu by měla být na prvním místě.

Kromě toho by manželka měla umět dobře vařit. Žena, která připravuje jídlo ve stavu ukřivděnosti nebo podráždění, může otrávit svého manžela. Existuje důležité pravidlo: před přípravou jídla je nutné oprostit se ode všech problémů, ode všech negativních emocí a pomodlit se. Dobrá kuchařka by měl být schopna připravit jídlo nejen chutné, ale také energeticky čisté. Pokud žena vaří v oproštěné, veselé náladě, pak takové jídlo je lék pro jejího manžela.
Žena, jež chápe, že člověk je duše, může být dobrou matkou, dobrou manželkou a dobrou kamarádkou. Pokud však žena myslí na sebe jako na tělo, pak je urážlivá, každou kritiku vnímá jako zničení a vůbec není schopna být sebekritická, protože jen duše může spojit protiklady. Taková žena buď neustále bojuje se svým manželem, nebo se mu zcela podřizuje. Taková žena může žít v manželství, jenom když je postavena do přísných podmínek náboženských pravidel nebo národních, rodových tradic. Jinak její rodina netrvá dlouho.
Aby žena byla dobrou manželkou, měla by mít určité vlastnosti. Měla by být energickou (tedy životaschopnou a mít budoucnost), veselou, starostlivou a chápající. Kromě toho by žena měla být dobrou kuchařkou, což je také podstatné.
Jakou by měla být žena, aby manžel se cítil vedle ní šťastný? Muž je dítě, jež vyrostlo, které hýčkala a vychovávala matka, o které se starala. Každý muž v milované ženě chce vidět matku.
Muž vždy cítí: má-li žena vnitřní mateřství, pak bude skvělou manželkou, protože žena-matka bude nejen dobrou matkou pro jejích společné budoucí děti, ale se postará i o něj a bude ho schopna chápat. Taková žena ho bude milovat nezištně, odpouštět mu, obětovat se pro něj, vychovávat ho.

Mnozí jsou přesvědčení, že jestliže Bible říká: "Žena ať má před mužem úctu" (Ef 5:33), pak žena musí zcela poslouchat svého manžela, vždy mu ustupovat. Ale taková manželka se stává pro svého manžela nezajímavá. Žena by měla být měkká, pružná, ale vůbec neměla by být ovce němá. Žena by měla umět ustupovat a podřizovat se, ale současně jemně a klidně realizovat svou vůli.
Každý člověk má své vlastní zájmy, vlastní cestu rozvoje, každý vidí svět jinak, každý má své vlastní názory, svou vlastní pravdu. Ale když je mezi manželi láska, pak se jejich dvě pravdy spojují - a vzniká jedna pravda. A pak každý znovu nalezne svou pravdu a tyto dvě pravdy se opět spojují a opět se objevuje společné porozumění.
Právě díky nepodobnosti, prostřednictvím individuálního rozvoje každého i dochází k poznání světa, poznání Boha. Aby konflikt protikladů neproměnil se ve vzájemné zničení, musí být láska. Láska a jednota jsou základem, který umožňuje vnější konflikt přeměnit na spolupráci, vzájemnou pomoc a rozvoj.
A když manželé začnou zbožšťovat zájmy těla a ducha a přitom zapomínají na duši, pak se jednota na úrovni duše zmenšuje, objevuje se neústupnost, neochota obětovat, demonstrace vzájemné neúcty, a pak se každý konflikt mění v těžkou hádku a ve vzájemné ničení.

Milující žena nevyčítá, neodsuzuje, neobviňuje, neporovnává svého milovaného s ostatními. Především muže miluje, jako matka miluje své dítě, ať už je jakékoliv. Žena může být měkká, může být přísná, ale vždy milující a pomáhající. Nejprve je matkou, potom sestrou, pak kamarádkou a nakonec milenkou. Uvnitř žena miluje muže, jako by byl dítě i bratr nebo kamarád. A zvnějšku jej miluje jako muže.  

Jaký by měl být muž:

Pár slov o těch nejjednodušších věcech - Aby měl muž rodinu, musí vlastnit určité dovednosti.
1. Musí být odvážný a energický, aby chránil a podporoval svou rodinu.
2. Měl by být ochoten se obětovat kvůli záchraně rodiny, připraven obětovat svůj čas a energii k udržování rodiny.
3. Měl by být dobrosrdečný a chápat, že základem rodiny je jednota; jestliže jednota není, rodina se rozpadá.
4. Musí umět odpouštět a chápat druhého. Manželský život je jako pěší túra, a abyste mohli úspěšně projít trasou, musíte být připraveni obětovat, starat se, chápat, dvořit se, říkat komplimenty, podporovat, být radostný, nekazit manželce náladu.

...Je to jednoduché: abychom byli šťastní, musíme udělat šťastným toho, kdo je vedle nás. Je potřeba, aby vaše energie se stala energii podpory, dobrosrdečnosti a radostí, nikoliv energií konzumenství, výhrad a strachu. Pokud jdete tímto směrem, pak dříve nebo později se vaše duše změní a rodinné štěstí pro vás bude možné.
Nakonec správné směřování člověka může zablokovat veškerá negativa získaná od předků a z minulých životů. Hlavní je směřovat k Bohu a lásce, neustále pracovat na sobě, být připraveny na změnu a chápat, že charakter se nemění okamžitě - ale nic není nemožné!

Existuje jedna obvyklá chyba. Při přehodnocování své minulosti je nutné plně přijmout vše, co se stalo. Protože vše je od Boha, neměl by být žádný vnitřní protest. V minulosti není lidská vůle, v minulosti je jen Boží vůle.
Ale mnozí lidé chybně přenášejí tento postoj na přítomnost, jinými slovy se snaží v přítomnosti vidět jen Boží vůli a odbourávají vůli lidskou. Tato cesta je vhodná pouze pro svatého nebo poustevníka.
Realita přítomnosti od nás vyžaduje dialektický postoj. V přítomnosti na rozdíl od minulosti, je přítomna lidská vůle, jež je přímo nezbytná.

Každé náboženství začíná obětí, tedy omezením sebe sama kvůli něčemu vyššímu. Láska, stejně jako víra, bez oběti nebývá. Muž, jenž není schopen obětavosti, který neumí pečovat o druhé, se nemůže stát dobrým manželem a otcem - žena by neměla spojovat život s takovým člověkem. Pokud muž není ochoten zemřít, aby ochránil svou rodinu, pak to není muž, ani otec ani manžel. Jestliže tyto vlastnosti vlastní, pak v takovém případě lze mluvit o výchově a sebevýchově.

Jak porozumět, kde je meze: kdy je nutné ještě více pracovat na sobě, a kdy ten druhý již na vás "jede" a vy mravně kazíte jeho duši a škodíte mu?
Představte si, že váš manžel je nemocné dítě, o které musíte pečovat. Staňte se trpělivou, dobrosrdečnou, pociťte radost z toho, že je naživu, buďte aktivní a vnitřně svobodná. Dovolte si tento experiment.
Pokud příčina chování manžela není ve vás, pak osud buď začne jej měnit, nebo ho odvede od vás. Když pocítíte nezávislost od připoutanosti, od ideálů, od spravedlnosti, pozorujte, co se stane s vašimi city vůči manželovi: buď uhasnou, nebo zesílí...