Velikonoce

"Olej ve svítilně" - to je láska v naší duši. Tu je třeba neustále udržovat, abychom prošli následujícími zkouškami.

Před Velikonocemi míváme tyto stavy intenzivnější.
Podobenství: Emoce Ježíše Krista nám jsou Velikonocemi předávány. A my všichni - pravoslavní, katolíci, muslimové, židé, buddhisté ve svém vědomí procházíme přípravou na rozpad, krach všech životních hodnot. Přičemž ve velmi hlubokém rozsahu. A pokud jsme v tomto okamžiku naladěni na lásku, připraveni odpoutat se od všeho, pak každým rokem vypracováváme mechanismus záchrany duše i těla.

Ten, kdo směřuje k lásce a Bohu, nepozorovaně prochází budoucí zkouškou, a někdo, kdo se bojí, je rozezlen a lituje se, si tuto možnost uzavírá.

Tato doba má své vrcholy, ve kterých se koncentruje minulost, přítomnost, budoucnost. A takovým zářícím obdobím je Pašijový týden před Velikonocemi. Zářícím proto, že probíhá nejen intenzivní rozkolísání v jemných plánech, ale v tomto období je poskytován i mechanismus přežití. Mechanismus záchrany, tedy nepřetržitého, na ničem nezávislého směřování k Bohu. Na jaře je nejsnadnější pocítit lásku.

Ježíš Kristus, který přišel jako zachránce, znamenal spásu a vzkříšení těla - Ale duše je koneckonců hlavní, člověk není tělo, člověk je duše.
V Bibli se říká, že Bůh vdechl do člověka duši.

Nyní lidé, kteří věří v Boha, také upřímně věří, že vzkříšení a spása jsou vzkříšení fyzické a spásy. Ve skutečnosti, vzkříšení je vzkříšení naší duše. Je to proměna naší duše, je to její změna. Transformace duše vám umožní dosáhnout nové úrovně porozumění světa, na novou úroveň nová energie, která se mění v duši, umožňuje člověku změnit svou postavu, svůj světonázor a přežít v obtížných podmínkách na světě. Změna světa, vzkříšení, a naše spása je spojena s naší duší, - přesně o tom Kristus mluvil, a to je to, o co usiloval.

Kristus přinesl lidem nové, větší, příležitosti spásy, nejen skrze správné chování, ale také prostřednictvím změny charakteru, péče o duši, zachování lásky v duši. Pokud chápeme význam velikonoc správně, tak jsme si trochu více vědomi toho, co Kristus udělal, a začneme se s ním spojovat. V naší duši se objevuje láska, a my si ji necháme, změníme se k lepšímu, staneme se laskavější, trpěliví, vznešenější, a celý svět se pro nás začíná otevírat novým způsobem.

Sergej N. Lazarev